Ambrotypie - mokrý kolodiový proces

Ambrotypie je varianta fotografické techniky známé jako mokrý kolodiový proces. Jde o přímý pozitivní obraz (podexponovaný negativ) na skle tvořený částicemi stříbra. Jako nosná vrstva fotosensitivní látky je zde využité kolodium (směs nitrocelulózy lihu a éteru)

Celý proces zcitlivění, exponování a vyvolání obrazu se musí provádět za mokra - od toho vzikl i název mokrý kolodiový proces.

Historie:

Technika mokrého kolodiového procesu byla vynalezena anglickým fotografem Frederickem Scott Archerem, který ji v roce 1851 představil veřejnosti. Nahradila ve své době zcela techniku Daguerrotypie, která měla nejenom menší citlivost na světlo, ale byla i mnohem nebezpečnější díky používání rtuťových výparů nutných k vyvolání obrazu. Svůj objev si však bohužel nenechal patentovat a tak i přes velké rozšíření této techniky zemřel v chudobě.

Zjednodušený postup:

1. Zcitlivění fotografické desky (skla)

• na dobře vyčištěné a odmaštěné sklo se nalije připravený roztok kolodia a nechá zavadnout
• skleněná deska se zavadnutou vrstvou kolodia se ponoří do roztoku dusičnanu stříbrného (tím dojde k zcitlivění desky)

2. Expozice

- zcitlivěná mokrá fotografická deska se vloží do kazety fotoaparátu a exponuje. Doba expozice je poměrně dlouhá - citlivost desky je zhruba 2-3 ISO 

3. Vyvolání

Na exponovanou desku se nalije speciální způsobem připravená vývojka, a obraz se vyvolá a ustálí.

Výsledkem je unikátní obraz - přímý světelný otisk s dech beroucím rozlišením na úrovni atomů, s charakteristickými nedokonalostmi způsobenými naléváním kolodia a vývojky. Zkrátka svébytný originál s unikátním leskem stříbra ve světlech a temnými stíny způsobenými pohlcením světla materiálem v pozadí.

Obrazy jsou zarámovány autorským rámem a jako pozadí je použit černý samet pro své světlopohlcující vlastnosti.