O autorovi

David Heger je fotograf - samouk, který čerpá ze zkušeností, které získal ve filmovém studiu loutkového filmu, kde působil jako druhý kameraman pod laskavým dohledem Miloslava Špály  (kameraman Jana Švankmajera). David používá na své fotografie středoformátový analogový fotoaparát, upravený pro digitální záznam a poté fotografie digitálně koloruje.

Z eseje britské studentky Estelle Penny:

… Je to právě jeho jedinečný způsob použití tlumených barev a rozvržení kompozice, který vytváří náladu, pocit a plasticitu jeho fotografií.  Právě přesnost kompozice je pro Hegerovy fotografie typická. Je jasné, že fotografie nevznikají náhodně, ale předchází jim složitá
příprava, rozvržení a umístění hlavních objektů.  
Myslím si, že Hegera silně přitahuje možnost vyprávění příběhů, které je ve většině jeho fotografiích hluboce zakořeněno. Ztlumení barev je v jeho pojetí využíváno s cílem vytvoření idealistické až snivé nálady a k navození pocitu jakési nostalgie, podtržené opakovaným použitím výrazné oblohy, zastoupené ve většině jeho snímků...